V téhle sekci nájdete odpovědi na časté dotazy.
V případě že nenaleznete odpověď, tak nám napište v sekci Mám dotaz.
Pomohly vám uvedené odpovědi na nejčastější dotazy? Našli jste co jste hledali? Pokud ne, volejte, pište, rádi vám odpovíme.
Ano, komín musí být před spuštěním do provozu zrevidován kominíkem (revizním technikem). Určitě budete potřebovat revizní štítek a prohlášení o vlastnostech. V případě že budete mít zájem, můžeme Vám doporučit nějakého revizního technika ve Vašem regionu.
Každé komínové těleso musí být před uvedením do provozu zkontrolováno revizním technikem a musí být vystavena revizní zpráva. Jako nutný podklad pro revizi je třeba doložit výpočet spalinové cesty. Doporučujeme tedy nechat si zpracovat výpočet spalinové cesty ještě před objednáním komínu. Provedeným výpočtem spalinové cesty je dán i doporučený průměr komínového průduchu.
Máte tak jistotu, že volíte správné řešení a navíc můžete ušetřit za následné zpracování výpočtu při revizi. Našim zákazníkům na vyžádání poskytujeme výpočet spalinové cesty zdarma v rámci prodejního servisu.
Ano, i cihelný komín může být umístěn zvenku na fasádě. Komínové těleso pak musí být po výšce kotveno ke konstrukci stavby alespoň každé 4 m. Pokud je zdivo z cihelných bloků nemusí být mezi stěnou a komínem dilatační mezera.
Pro napojení kouřovodu na komín se šamotovými vložkami je NUTNÉ použít originální redukci (CR nebo CRD). Redukce se nasazuje vně sopouchu kde integrovaný provazec eliminuje pohyby způsobené teplotní roztažností materiálu kouřovodu a vytváří bezpečné napojení. Bez použití redukce vzniká riziko popraskání šamotové tvarovky a tím i znehodnocení celého komínu.
Připojování spotřebičů na komín s nerezovými nebo plastovými vložkami se řeší rovněž pomocí redukcí. Redukce jsou ze stejného materiálu jako komínové vložky a problematika s eliminací rozdílné teplotní roztažnosti tak odpadá.
Prostup nehořlavou stěnou se provádí tak, že na sopouch se nasadí nerezová redukce a k ní se napojí kouřovod (stěnou tedy nikdy neprochází šamotové vložky). Okolo kouřovodu je nutno vytvořit izolační vrstvu, např. je možno obalit kouřovod minerální vatou (ideálně o měrné hmotnosti 95 kg/m3).
Pokud kouřovod prochází hořlavou konstrukcí stěny nebo příčky je nutno dbát na bezpečné provedení tohoto prostupu. Doporučujeme využít možnosti sortimentu CIKO prostupů, které nabízí řešení pro příčky i obvodové stěny, včetně možnosti parotěsného řešení.
Při vyšší nadstřešní část komínu než 1,3 metry je potřebné komín staticky vyztužit. Toto vyztužení lze provést pomocí výztuže v rohových otvorech keramické tvarovky. Do těchto otvorů vložíme sadu výztuže CKOV a prolijeme připravenou zálivkovou směsí CZS (je nutno dopředu vložit ve správné výšce záslepky rohových otvorů). Vždy je nutno začít s vyztužováním již pod střešní rovinou - vzdálenost záslepek pod střešní rovinou musí být minimálně polovina výšky nadstřešní části a zároveň alespoň 0,5 m pod ukotvením komína ke krovu. Tímto vyztužením vniknou čtyři železobetonové pilířky, které nám výrazně zpevní nadstřešní část komínu.
Provedením tohoto vyztužení rozhodně nezměníme technické parametry komínu – odvětrání je stále zachováno pomocí hlavních větracích kanálů u izolace!!!
Pokud to zákazník požaduje (CIKO to nepožaduje) je možno komínové těleso zateplit, ale jen nehořlavým zateplovacím systémem – tedy minerální vatou, NE polystyrenem (ten je klasifikován jako hořlavá látka). Izolaci není vhodné kotvit plastovou talířovou hmoždinkou.
V případě přívodu vzduchu komínem je při izolaci nadstřešní části nutno ponechat dostatek prostoru mezi zateplením a krycí deskou, kudy poudí vzduch ke spotřebiči (alespoň 2 cm po obvodu).
Zděné systémy CIKO (3V UNIVERSAL, TEC, EASY, PRAKTIK, GAS) nosný základ potřebují. Základ se dělá stejný jako pod nosnou zeď. Fasádní komín do nezámrzné hloubky (min. 80 cm), vnitřní komín do hloubky min. 50 cm. Půdorysný rozměr základu by měl přesahovat rozměr komínu o min. 5 cm na každou stranu (u jednoprůduchového komínu bude tedy půdorys základu min. 50x50 cm, u dvouprůduchového 50x90 cm).
Doporučujeme kontaktovat příslušný stavební úřad a ověřit si informace o případných místních požadavcích.
Větrací šachta u komínového tělesa je navrhována pro různé účely, od potřeby protažení nějakých instalací, přes odvětrání radonu, větrání kotelny, až po přívod vzduchu pro hoření. Pro větrání kotelny je větrací šachta většinou zbytečně drahým řešením – stačí dva větrací otvory s mřížkou vedoucí z kotelny na fasádu. Také přívod vzduchu lze řešit buď potrubím v podlaze objektu, nebo ještě jednodušeji, výběrem vhodného komínového systému, který přívod vzduchu pro hoření umožňuje (např. CIKO TEC nebo CIKO PRAKTIK).
CIKO proto doporučuje - když už komín se šachtou, tak se šachtou o vnitřních rozměrech 300x300mm, která je použitelná jako instalační šachta pro vedení potrubí (voda, kanalizace apod.)
Ano, kondenzátní jímka je důležitým konstrukčním prvkem. Použitím kondenzátní jímky je zajištěno těsné uzavření komínového průduchu a spaliny ani saze tak nemohou unikat do konstrukce komínového tělesa a dále do okolí. Díky stupňovitému řešení horního okraje jímky je zajištěno i správné usazení vložek komínového průduchu. Pokud nebude kondenzátní jímka v komínové sestavě použita, není možno uplatňovat záruku na komínový systém CIKO.
Při používání komínu dochází k prudkému zahřívání komínového průduchu a tím i k pohybům vložek komínového průduchu způsobeným teplotní roztažností materiálu.
Pokud je vložka zabetonovaná do krycí desky, vzniká v materiálu velké napětí, které může vyústit v popraskání komínových vložek. Tím je znehodnocen celý komínový průduch. Dbejte proto na dodržení dilatační mezery mezi komínovou vložkou a krycí deskou!!!
Tím, že mají nové spotřebiče větší účinnost, produkují spaliny s nižší teplotou. Tím dochází v nadstřešní části k větší kondenzaci než u starých spotřebičů. Kondenzát se dostává do starého zdiva a spár, kde přes zimu může zmrznout a narušit tak zdivo komínového tělesa. Pro nové spotřebiče je tedy nejlepší postavit nový komín.
Po dosažení pevnosti všech spojovacích hmot v komínu – při teplotě cca 15°C je to cca po 4 dnech. To platí pro zděné komíny, nerezové komíny je možno začít používat ihned po kompletaci.
Výrobce komínových systémů CIKO nedoporučuje provedení sopouchu přes roh komínového pláště. Takové umístění sopouchu je velmi choulostivé na zachování únosnosti komínového pláště a zachování možnosti dilatace šamotových vložek. Doporučujeme standardní vyústění sopouchu boční stěnou komínového pláště.
Kolmý sopouch (90°) se používá pro kotle a krbová kamna. Šikmý sopouch (45°) se používá v odůvodněných případech pouze pro krbové vložky. Pokud není zákazník rozhodnutý, který typ spotřebiče bude na komín připojovat, doporučujeme použít sopouch 90°, kde končí šamotová tvarovka zároveň s komínovým pláštěm a připojení je estetické (při použití šikmého sopouchu, na který jsou pak napojená krbová kamna, vystupuje šamotová tvarovka před komínový plášť a napojení není hezké).
První možností je jistě vyčištění komínového průduchu a kontrola regulace spotřebiče. Pokud komín netáhne ani pak, je třeba zvýšit jeho tah. Buď uměle komínovým ventilátorem, nebo nastavením komínového tělesa na větší výšku.
Výška nadstřešní části musí odpovídat ustanovení příslušné normy (ČSN 734201). Pro rychlý výpočet výšky nadstřešní části jsme pro Vás připravili pomůcku - graf a tabulku s jejíž pomocí dokážete výšku nadstřešní části stanovit (nejsou zohledněny pravidla pro blízké sousední budovy). Naleznete je na stránce Výkresy a detaily.
Za obaly námi dodávaných balených výrobků byl uhrazen poplatek pod IČ EK-F06040210 za zajištění zpětného odběru a využití obal. odpadu spol. EKO-KOM, a.s.
Pokud chcete odvolat svůj předchozí souhlas se zpracováním osobních údajů, vyplňte tento formulář a klikněte na Odeslat. Vaše osobní údaje budou smazány do 24 hodin.
Je důležité dodržovat termíny čištění a kontroly podle přílohy č.2 Vyhlášky č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revize spalinové cesty. Obecné pokyny k používání komína CIKO naleznete v připojeném souboru: